Bezesporu je program Erasmus+ jedním z nejúspěšnějších vzdělávacích programů Evropské Unie, který podporuje mobilitu studentů i učitelů. Zvyšuje jazykové dovednosti, samostatnost, schopnost adaptace v novém prostředí a v neposlední řadě sounáležitost s Evropskou Unií. Erasmus+ tak otvírá dveře k osobnímu a profesnímu růstu a pomáhá budovat silnější evropskou komunitu založenou na sdílení zkušeností a vzájemném porozumění.
V březnu (8.–21. 3. 2026) se 12 našich studentů 2. a 3. ročníků zapojilo do tohoto Programu 14 denní praxí ve svých oborech v Irsku. Jednalo se o obory: Informační technologie, Autotronik a Veřejnosprávní činnost.
A tohle je Erasmus+ očima jedné ze studentek 3. ročníku oboru Informační technologie, Květy Svinaříkové.
Dva týdny v Irsku v rámci programu Erasmus+ utekly rychleji než Ir přes přechod na červenou. Sešli jsme se jako skvělá třináctičlenná parta, což celé stáži dodalo ten správný náboj. Naším základním táborem se stalo městečko Mallow, kde jsme nebydleli v hotelu, ale přímo v irských rodinách. Zjistili jsme, že Irové jsou neuvěřitelně milí lidé, kteří vás nenechají ve štychu, i když jim kvůli jejich akcentu občas nerozumíte ani slovo.
Naše pracovní dny začínaly ranním rituálem na nádraží. Vlakem do Corku jsme dojížděli za praxí ve svých oborech, což byla jízda nejen po kolejích, ale i v našich kariérách. Po pár dnech jsme se v uličkách Corku orientovali tak suverénně, že jsme mapy v mobilu mohli s klidem smazat. Vyzkoušeli jsme si, jak fungují irské firmy, a procvičili angličtinu natolik, že se nám o ní i zdálo.
Irsko nás ale naučilo i pár životních mouder. Za prvé: semafory jsou v Irsku spíše dekorativní prvek. Na zelenou čeká jen turista, místní prostě jdou. Za druhé: irské počasí není mýtus. Během deseti minut zažijete všechna čtyři roční období. O víkendech jsme vyrazili do divočiny – národní park Killarney byl jako z pohádky a ikonické Cliffs of Moher nám doslova vyrazily dech. Pokud vážíte 40 kilo i s postelí, musíte se na útesech držet všeho, co je pevně v zemi, jinak vás ten silný vítr odfoukne až někam k Americe.
Poslední tři dny nás Irsko šokovalo – nepršelo a svítilo slunce! Domů se vracíme s angličtinou o několik úrovní výš a hlavou plnou vědomostí. Navíc jsme si našli i nové irské kamarády a získali spoustu cenných kontaktů do budoucna. Obrovské poděkování patří paní Mgr. Aleně Vostřelové, která pro nás vše skvěle naplánovala a po celých 14 dní nám byla nejen oporou, ale i skvělou společnicí s kamarádským přístupem. Domů se vracíme bohatší o vědomosti i nezapomenutelné vzpomínky.
